Jaro je v živočišné říši dobou námluv a rozmnožování. Nejinak je tomu u tetřívků obecných (Tetrao tetrix). Ti jsou jedním z nejvzácnějších druhů, které žijí na území Krkonošského národního parku. Žije zde pouze 120 samců. Doba jejich toku, kdy spolu tetřívčí kohoutci zápolí o slepičku, právě začíná. Rušit je mohou zvědaví pozorovatelé ale i zásobování hřebenových bud.

ŠPINDLEROVSKÉ VESELÍ pořádá v sobotu 29. 3. 2014 Město Špindlerův Mlýn pro všechny své obyvatele i návštěvníky.

Krkonošský národní park je výjimečným územím ve střední Evropě – především díky arkto-alpínské tundře ve vrcholových partiích hor. Zkušenosti s ochranou přírody a krajiny získáváme ze spolupráce s mnohými jinými zahraničními národními parky a naopak jiným zase naše zkušenosti a znalosti předáváme.

Praha, Kyjev, 27. února 2014 – Člověk v tísni v Kyjevě vybral třiadvacet vážně zraněných pacientů, které budou ve čtvrtek transportováni dvěma vládními letadly do České republiky. Ordinaci Českých zdravotníků v Kyjevě začali vyhledávat pacienti, kteří se předtím neodvažovali do státních nemocnic. Díky zesílenému zájmu o ošetření prodlužuje Člověk v tísni její činnost na další týdny a rozšířil tým o nového lékaře. Letadla se zraněnými by na letiště Praha-Kbely přistát zítra v 18.40 a 19.40.

 Program MKS na březen 2014 v Nové Pace.

 Používáme je každý den. Jména měst, vesnic, samot…názvy hor, údolí či skal. Někdy jde o jazykolam, který cizinec těžko vysloví, jako třeba horský potok Hřímavá bystřina.  Malebná jména Kukaččích skal, Sokolníku, Poutníků se na mapě střídají s pochmurnými výrazy jako Zabylý, Čertova kazatelna, Mrchoviště či Peklo.

Projekt LIFE CORCONTICA hledá zájemce o spolupráci při podpoře krkonošských luk. Byla vypsána výběrová řízení na provozovatele pastevního areálu (rozloha cca 80 ha), provozovatele techniky na kosení luk a na provozovatele zařízení určeného k výrobě briket z biomasy.

V pondělí 3. března navštíví lomnické muzeum známý reportér, spisovatel a publicista v jedné osobě pan Stanislav Motl z Prahy. Přednáška s promítáním nazvaná „Mraky nad Barrandovem“ se uskuteční ve vstupní hale muzea od 17 hodin. V úvodu bude promítnut krátký dokumentární film o našich protektorátních filmových hvězdách, které poznaly jak chutná sláva, byly obdivovány a hýčkány, ale pak přišel tvrdý pád a zatracení. Davy, které je předtím vynášely až do nebes, byly najednou plné nenávisti a zloby. Návštěvníci vyslechnou autentické vzpomínky a otevřená, většinou méně známá svědectví o hlavních aktérech slavné éry Barrandova - Lídy Baarové, Adiny Mandlové, Svatopluka Beneše, Raoula Schránila, Nataši Gollové, Zdeny Sulanové a dalších herců, režisérů, spisovatelů, novinářů. Druhá část přednášky proběhne formou otázek a odpovědí na vše, co souvisí s daným tématem.

Valentýnskému kouzlu podlehla i Správa Krkonošského národního parku a připravila pro své fanoušky Valentýnskou facebookovou fotografickou soutěž.

Pančava nebo Pančice? Kotelní jámy nebo Kotelské jámy? S těmito a dalšími různými místopisnými názvy se můžete setkat v různých tiskových materiálech a mapách, které jsou o Krkonoších vydávány. Ředitel Správy Krkonošského národního parku proto jmenoval Názvoslovnou komisi, která dnes poprvé zasedá s cílem tyto nejasnosti řešit.

Dokládá to technická zpráva, kterou vypracoval geodet Geodézie Krkonoše, s. r. o., Vladimír Hlavsa. Podle jeho měření má Sněžka v nejvyšším bodě 1 603,30 metrů nad mořem.

Vrchlabí, Praha, 6. února 2014. Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2014 oba druhy čápů, čápa černého a čápa bílého. Díky své výjimečnosti je čáp bílý prvním druhem, který se stává ptákem roku podruhé – přesně po 20 letech. Kromě toho, že čáp symbolizuje návrat jara, nový život a všeobecné štěstí, přispěla k jeho volbě i skutečnost, že se letos koná již 7. celoevropské sčítání čápů bílých a 3. celostátní sčítání čápů černých.